Požadavek vychází z Nařízení evropského paralamentu a rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Nařízení (EU) 2020/852). Na základě tohoto nařízení došlo k sestavené technických screeningových kritérií pro určení podmínek, za nichž lze hospodářskou činnost považovat za podstatně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k adaptaci na změnu klimatu, a pro určení, zda tato hosporářská činnost nezpůsobuje významnou újmu žádnému z ostatních cílů v oblasti životního prostředí.(screeningová kritéria)

Fyzická klimatická rizika, která jsou pro činnost podstatná, byla identifikována z těch, uvedených v tabulce v oddílu II tohoto dodatku provedením robustního hodnocení klimatického rizika a posouzení zranitelnosti s následujícími kroky:

Posouzení rizika a zranitelnosti v oblasti klimatu je úměrné rozsahu činnosti a její očekávané životnosti, a to tak, aby:

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejmodernější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu a vědeckými recenzovanými publikacemi.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotný majetek provádí hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická i nefyzická řešení („řešení pro přizpůsobení“), která snižují nejdůležitější zjištěná fyzická rizika klimatu, jež jsou pro tuto činnost podstatná. V souladu s tím je vypracován plán přizpůsobení pro realizaci těchto řešení.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vybudovaný hmotný majetek integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejdůležitější zjištěná fyzikální klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době projektování a výstavby podstatná, a zavede je před zahájením provozu.

Realizovaná řešení pro přizpůsobení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí nebo úroveň odolnosti jiných lidí, přírody, kulturního dědictví, majetku a dalších hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům, jsou v souladu s místními, sektorovými, regionálními nebo národními strategiemi a plány pro přizpůsobení a zvažují využití řešení založených na přírodě nebo se v rámci možností opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu.